Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Teorie o přijímacím pohovoru a zkušební době v praxi

27. října 2014 v 9:24 | Ewtcha =o) |  Tak různě...
Jednoho dne přesněji ve čtvrtek 25.9.2014 jsem šla se svým kamarádem (ŕíkám mu brácha) na 11ku na Strahově kalit. Byla jsem příšerně hyperaktivní a běhala od stolu ke stolu a bavila se úplně s každým. Byla to dobrá párty, ač večer skončil malým úletem, který jsem však nenechla dojít do úplného konce s jedním fotbalistou (nemám ráda fotbalisty a křesťany). Opičák (můj kamarád, neboli brácha) ze mě nemohl celý večer, protože mě vyzvedl v mém pokoji, kde mám krásnou sbírku obrázků mého milovanho Davida Tennanta coby Doctora Who (
Tak jsem si přisedla vedle jednoho sympatického kluka a něco jsem mu povídala, už ani nevím co, ale pak přišel Opičák a řekl zase něco na Tennanta a ja se na něj podívala svým krvípodlitým vražedným pohledem a důrazně jsem mu řekla osudovou větu: "Nech mi mýho Doctora!"
V tu chvíli zbystřil kamarád již zmiňovaného sympatického hocha se slovy "Ty znáš Doctora?" Ihned si získal mojí pozornost a odpověděla jsem mu stejnou otázkou: "Počkej, ty znáš Doctora?" Oba jsme se začli smát a ihned padla z mých úst klasická otázka: "A jakýho máš nejraději?" Pro nově objeveného nadšence to byla sázka do loterie - něco ve smyslu sparta nebo slavie - a odpověděl: "Desátýho! Davida Tennanta!"
A už to bylo! Ihned jsem ho se smíchem a nadčeným pohledem objala a celý večer jsme se pak bavili o Doctorovi Who a pokaždý, když jsme dokončili historku ze seriálu, s nadčením jsme se obejmuli :D Byl to skvělý večer a bavili jsme se jen spolu a nakonec jsme to zakončili v Zetku, kde už jsem byla tak nasračky, že jsem sotva muvila a pořádně si to nepamatuji. Nicméně jsem si uložila mladíkovo jméno do telefonu pod názvem Doctor a odmítala jsem zjistit jeho pravé jméno, protože pro mě už to byl prostě jen Doctor. Večer nějakým záhadným způsobem pokračoval dál a sama nevím, jak jsme se od sebe odloučili a jak vůbec vzniklo, že jsem jela v pět ráno na Dejvické koleje, kde se málem stala "ta věc" s fotbalistou.
V pátek bylo mělnické vynobraní a já byla celý výkend na chatě u onoho zmiňovaného Opičáka. Byla sranda, hlavně, když jsem nalitá uděala z alobalu prstýnky a zasnoubila jsem se s ním :D Nicméně po prokaleném výkendu v pondělí 29. 9. jsem šla se svým kamarádem Žabym na 11tku. Večer probíhal jako každé pondělí a já už měla dost upito, když jsem seděla na svém oblíbeném křesílku vedle prázdného akvárka. Náhle jsem zahlédla povědomou tvář v zářivé žluté mikině a ihned zvolala na celou jedenáctku "Doctore!!" Ihned jsem mu skočila do náručí a už se mě opět celý večer nezbavil. Ten večer jsme spolu hráli kulečník a když se náhodou jeden z nás trefil koulí do díry, skočila jsem mu klasicky do náručí. Nakonec jsme spolu seděli na baru a jako obvykle jsem "zavírala" jedenáctku.
Když jsme se potáceli - já se potácela, Doctor mě vedl - z jedenáctky, šli jsme okolo velkého kaštanu k Zetku. Nevím co jsme řešili, to já si nikdy nepamatuju, ale seděli jsme na schodech před zetkem a skoro jsem brečela :D Asi mě pak odvedl na blok a šel spát, nevím jistě, konec si vážně nepamatuji. Ráno jsem zaspala a v 9:47 jsem se probrala, vzala tašku a v 9:50 už stála na zastávce ve svém oblečení z předešlého dne. Jééj jak mě bylo špatně (ostatně jako pokaždé, když jdu kalit a přeženu to) Při hodině pružnosti pevnosti jsem zmírala bolestí hlavy a snažila se pochopit vše, co nám pan přednášející vykládal a jak jsem tak seděla, přišo mi, že mi nějak nesedne podprsenka, inu zašmátrala jsem a našla tam malý kaštánek. Začla jsme se smát a absoluně jsem netušila, co tam dělá. Pak mi došlo, že mi ho dal Doctor.
Ve středu 1.10. se konal Open Air Strahov. Domluvila jsem se s Opičákem, že dorazí a se Žabym jsme pak šli na visací zámek. Celou dobu jsem čekala na známku punku a pak to vzdala a šla na záchod na svůj blok. Náhle jsem se dostala zkrz desítky a desítky lidí do malé skulinky mezi davy, asi tak 4 na 10 metrů, na jejímž konci se rozzářila sitě žlutá mikina. Na celý buzerák jsem zařvala mé klasické: "Doctore!!" a skočila mu do náručí. Nechápu, jak je možné, že jsem ho potkala na Open Airu, když tam je minimalně okolo 500 lidi a kdybyste hledali někoho konkrétního, nenajdete ho ani za celý večer. Seděli jsme pak všichni (Já, Opičák, Žaby a Doctor) u osmičky a bavili se celý večer. Opět nevím, jak jsme co zakončili, ale vím, že jsem se pak probudila na Letné u Opičáka.
Ve čtvrtek jsem šla pít opět do Zetka se Žabym a když jsem měla ani nevím kolikáté pivo, všimla jsem si venku žluté mikiny. To už jsem si ale myslela, že to je nemož... né nemožné, jen velice nepravděpodobné, ostatně jako všechno, co se týče Doctora. (Minulý rok jsem ho nepotkala ani jednou) Pamatuji si to jako první večer, kdy jsem začla Doctora vnímat jinak, než před tím. Před tím to byl jen kluk, co má rád Doctora Who.. Ale nevím, co se změnilo, čím mě náhle zaujal, nevím, už to nebyl jen někdo. Byl to osud, nebo nejaka taková wibbly wobbly timey wimey stuff, co nás dala dohromady, fakt netuším. Seděla jsem s ním na baru a bavila se o věcech, které si nepamatuju a stále za ním někdo chodil a ptali se ho, kde má foťák. Říkala jsem si co to melou jakej foťák a pak jsem se dozvěděla, že Doctor je fotograf ze Siliconhillu.
Doctor se zmínil o skvělém chlastu - jmenuje se soplica - je to polská ořechovice co chutná jako nugát a je fakt výborná. Inu svolila jsem, že zajdu k němu na pokoj ochutnat. Přišli jsme na pokoj a nalil mi sklenku a já si to pěkně vychutnávala. Pak nadešel test pro nás pro oba. Mám takovou teorii. Ten, kdo se se mnou chce hned vyspat stojí za hovno a nic s ním nechci dál mít. Nevěděla jsem, zda-li je Doctor jiný, nemusel být, mohl mě fiknout hned, nebyo by to těžké, byla jsem dost opilá, ale doufala jsem, že projde "přijímacím pohovorem" a nebude mě chtít jen do postele.
- Co by dělal kluk, mýt u sebe v pokoji na posteli polonahou opilou dívku? - Zkusil by to na ní. On si šel čistit zuby.
- Co by udělala nadržená dívka v pokoji cizýho opilého kluka? - Zkusila by to na něj. Já usnula jako dřevo.
:D A to se mi na tom moc líbilo, že to nepostupovalo stejně jako u většiny předešlých.. kluků..
Každopádně tímto uspěl u mého "přijímacího pohovoru" a dostal se do "zkušební doby", ve které se chci s klukem poznat natolik abych věděla, zda-li se mi zamlouvá natolik, abych měla zájem ho lépe poznávat. Trvá přibližně měsíc a půl, takže jsme to stanovili na 6.11. :D Ve zkušební době nemá druhý zafixováno v podvědomí, že je zadaný, tudíž se odpouští i nemístné úlety a může se odstoupit bez udání důvodu. Myslete si o mě co chcete, ale mám to vypozorované z předešlých vztahů a vážně to tak vesměs funguje, jen jsem to definovala :D
5.10. v neděli jsme měli první střízlivé rande s noční procházkou po Petříně .V pondělí 6. mi přinesl do pokoje flashku s úžasným britským seriálem Black Books a koukli jsme se asi na dva díly a šli se projít, při té příležitosti jsem mu dala kokos s namalovaným smajlíkem a vzádu napsaným "whuuuu" :D Nebudu zde vypisovat den po dni, zažili jsme toho spolu za tu zkušebku docela dost a to ještě nekončí :) 8. jsme si dali první nesmělou pusu při loučení. Jsme spolu téměř každý den a každou volnou i nevolnou chvíli co máme. Jsme spolu i když se musím učit a on pracovat, ale stojí to za to, protože jen jeho přítomnost mi dává do života naději a dobrý pocit.
Když jsem ho poznala, utápěla jsem se dost v alkoholu - což je patrné z mého vyprávění, kdy jsem každý den byla chlastat. Jak už jsem psala v Confiteoru o psychiarovi, byl pro mě lékař poslední možností. A co čert nechtěl, když mi bylo nejhůř můj wibbly wobbly timey wimey osud mi poslal Doctora. Jsem za to moc vděčná a doufám, že něco neposeru - ostatně jako vždycky :(...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama