Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Lojzík

8. ledna 2012 v 10:50 | Ewtcha =o) |  Tak různě...
Dnes 8.1.2012 zemřel ve věku nedožitých 14ti let Lojzík. Je to smutná zpráva. Byl se mnou celé mé dětství, to on mě chránil, když jsem šla do lesa. Běhal po lese jako čamrda.. Miloval procházky a běhání na loukách. Když byly pampelišky bějával v nich a chmíříčka létala vzduchem za teplých dnů, kdy jsme musela natrhat kýble na pampeliškový med. O Vánocích jsme s ním byli na procházce a běhal jako za mlada. Ale v úterý 3.1.2012 když jsme jim řikali hají, kulhal. Zavíráme je do ajnclíku a fotím si ho, protože se bojím, že umře. Rozloučila jsem se s ním ajkoby umíral. Další dny už jen ležel na matraci u kamen a nejedl. Občas se dobehlal a napil se. Bylo to strašné vidět takhle vašeho milovaného pejska.
7.1.2012 večer jsem k Lojzíkovi šla. Všchni už spali a já už se chystala taky. Byla jsem u něho 20 minut. Za tu dobu jsem si ho chovala v náručí, objímala na matraci a hladila. Zkoušela jsem mu dát napít, ale už se nenapil. Brečela jsem u něj a prosila ho ať se z toho dostane. Jen těžce oddychoval a v těžkých výdechách koňkal a zkoušel "mluvit" jako to vždycky dělal. Byl vyjímečný. Naposledy jsem ho pohladila, mluvila na něj a rozloučila jsem se s ním Pusou na čelíčko a vřelím objetím, při kterém zakuňkal ještě víc, Jakoby mi rozumněl a věděl, že už bude brzo konec.
Dnes ráno se mi zdál sen. Byl v něm Lojzík. Byl na umření jako posledních pět dní svého života. Chtěli ho naši příbuzní pohřbít, nesli ho a on ještě dýchal. Nevím jak se to ve snu stalo, ale najednou se stratil. Hledala jsem ho po zahradě a Lojzík utekl. Pak jsem ho hledala a vím, že byl už na umření ale ztratil se. Probudila jsem se v breku a běžela jsem dolů. Lozjík tam ležel a nedýchal. Byl mrtvý. S brekem sem k němu spadla na kolena a začla strašně brečet. Bylo to hrozné takhle ho vidět. Máma přišla z venku - byla na cigáru. Řekla mi, že když si odcházela zapálit, Lojzík ještě dýchal. Bylo to asi před třemi minutami. Přesně v tu dobu se mi zdálo že z mého snu odešel. V tom snu byl tak slabý a bezmocný. Jakobych měla ve snu jeho duši. Byla na odchodu a pak úplně odešla. Je to tak hrozné. Ten, se kterým jsem byla celé své dětství!!
Takovou ztrátu jsem nečekala. Byla mladý. Zabalila jsem ho do dečky a chovala jeho malou mrtvolku. Bylo mi ho hrozně líto. Ani jsem nestačila smrkat nebo utírat slzy a tak mi tekli po tvářích. Po chvíli hlazení jsem šla za bráchou a řekla jsem jen musíme vykopat hrobeček. A při pohledu na mojí uplakanou tvář, červené oči a rozmazanou řasenku od včera bylo jasné, že je konec. Běžela jsem v breku opět dolů. Vzala jsem si sedátko ze židle a sedla si k němu na zem. Mají matraci u kamen aby jim nebyla zima a celou dobu jsem ho hladila a brečela. Přez slzy jsem na ěj sotva viděla a prosmrkala sjem tři kapesníky.
Brácha odešel ven. Ptám se mámy jestli už šel. Kývla hlavou. S brekem jsem opoštěla Lojzíka. Dala jsem mu pusinku na čelíčko a šla jsem vybírat hezký placatý kámen jako náhrobek. Směřovala jsem si to k našemu hřbitůvku vzádu za zahradou. Brácha už odhrabal listí. Začal rýt nad Pucinkou - Lojzíkova první žena. Vykopal díru a šel pro kámen. Já jsem šla pro Lojzíka. Bylo to hrozné po hodině hlazení jeho mrtvolky ho opravdu vzít a naposledy ho vidět. Vzala sjem si tu čest a vzala ha v dečce a vyrazili jsme pohřební průvod. Brácha šel první, pak já s Lojzíkem a pak máma. Jedíná já jsem brečela jako blázen, přitom Lopjzík byl hlavně máminy nejoblíbenější pejsek. Došli jsme k hrobečku a dala jsem mámě Lojzíka, ať ho tam položí, že to je její pejsek. Naposledy jsem ho pohladila, dala mu pusinku na čelíčko a řekla Sbohem. Máma ho tam položila.. Brácha zahrabal.. V breku jsem odcházela a brečím do teď.
Milovali jsme ho. V našich vzpomínkách ho zanecháme takovým jakým byl. Věrným, čilým, chytrým a výmluvným. Lojzíku! Nikdy na tebe nezapomenu! Byl si ten nejlepší přítel člověka! Děkuji za vše co jsi pro mě udělal. Nidky Ti to nezapomenu!! :-* Sbohem :'-(
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama