Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

R.U.R.

8. listopadu 2011 v 21:43 | Ewtcha =o) |  Povinná četba
R. U. R.
Tuto knihu jsem si vybrala, protože mi ze základní školy utkvěl v paměti obsah a už to je výjimečné. Také jsem ji chtěla přečíst,jelikož se tam objevuje slovo, které Karel Čapek sám vymyslel a používá se teď po celém světě. Jak už jsem zmínila autorem je Karel Čapek. Jedná se o knihu malou nenápadnou se 101 stránkami. Už to že je krátká a psaná ve formě dramatu mě překvapilo. Čekala jsem obsáhlou poezii. 26. vydání knihy vydalo nakladatelství ARTHUR v Praze roku 2004 jako svou 67. Publikaci v edici D jako 12. Svazek. V knize nejsou žádné obrázky a obal je béžový, nenápadný.
Začátek knihy vás vtáhne rovnou do děje bez dlouhých úvodů, jen na první stránce je výpis postav, aby se čtenář dobře zorientoval při čtení. Hned v první větě je vysvětlení zkratky R.U.R což je Rossum´s Universal Robots. Děj se tedy odehrává v továrně na roboty. Po chvíli na scénu přichází zvídavá mladá Helena, která se chce o továrně vše dozvědět. Po chvíli se dozvídáme, že robota vynalez synovec pána Rossuma, který chtěl vytvořit člověka a zahrát si tak na boha, ovšem Rossum mladší byl inženýr a nápad značně poupravil a hlavně zjednodušil na tolik, že vyrobil pracovní stroje téměř nerozeznatelné od lidí.
Mladá Helena nepoznává rozdíl mezi člověkem a robotem, ale při bližším zkoumáním přichází na to, že roboti nemají city. Jsou jen naučeni na práci. Dominovou (hlavní postava) představou byl svět, ráj, kde lidé nic nedělají a vše za ně dělají roboti. Oni si jen užívají. Chtěl tak odstranit rozdíly mezi lidmi a bídu, která by vymizela přebytkem produktů robotích pracovních sil.
Vše se zvrhne tehdy, když lidé využívají roboty do války a dají jim možnost naučit je nenávisti. Roboti se poté vzbouří a začnou postupně vybíjet všechny lidi na světě. Vše zabijí až nakonec přijedou do továrny kde obklíčí hlavní hrdiny a poté je zabijí kromě jednoho, který díky svému koníčku - stavění z cihel - přežije, protože Roboti usoudí, že on je taky robot, protože ho viděli pracovat. Roboti se nemohou rozmnožovat, proto po posledním žijícím člověku na zemi chtějí postup na výrobu nových robotů. Alquist však návodu nezná.
Kniha končí tím, že Alquist zjistí, že se dva roboti - Primus a Helena - do sebe zamilují a uzavírá vše svým monologem o tom, že lidstvo jako takové sice vyhynulo, ale právě se zrodilo lidstvo nové, protože principielně se robot s city stává člověkem.
Kniha se mi velice líbila, byla nad očekávání skvělá. Četla se bez problému, jelikož jazyk byl spisovný - až na služebnou Nánu. Nejvíc mě zaujal tento kousek ze strany 68 "DOMIN: Běda, Heleno! Nikdo nemůže nenávidět víc než člověk člověka! Udělej kameny lidmi a ukamenují nás!". Tu a tam zaznělo cizí slovíčko, ale to jsem si ihned vyhledala. Dojem z Čapkovy tvorby je velice dobrý a možná vyhledám i jiná jeho díla.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama