Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

8. listopadu 2011 v 15:20 | Ewtcha =o) |  Povinná četba
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Arnošt Lustig


Vybrala jsem si tuto knihu podle názvu a vůbec jsem netušila, jaký je obsah. Kniha e to malá s obrázkem Kateřiny Horovitzové, vydalo ji nakladatelství Mladá fronta a.s. jako svou 7486. publikaci, vytiskl EuroPrint a.s. Kniha má 144, první vydání, Praha, rok 2011.
Po otevření čteme rovnou děj který se ze začátku zdá velmi chaotický, avšak později se dozvíme o co jde a seznámíme se se všemi hlavními postavami.
Začátek děje se odehrává na rampě v mateřském táboře v Polsku-koncentračním táboře - kde se skupina Italských boháčů domlouvá s nacistickým důstojníkem SS panem Bedřichem Brenskem o jejich výměně za výměnu německých zajatých vojáků. Jeden z boháčů pan Herman Cohen se u transportního vlaku všimne mladičké židovské tanečnice Kateřiny Horovitzové, kterou zaplatí a má ji pod svoji ochranou. Brenske jim domluví krejčího a nasednou do vlaku, který smeřuje do Hamburku, kde na ně čeká loď, která je má odvést do USA.
Kateřina Horovitzová požádá ve vlaku Hermana Cohena, aby vykoupil i její rodinu. Všichni boháči zaplatí neuvěřitelné sumy. Brenske pak oznámí, že Kateřina Horovitzová nemá pas a že se musí vzít s Cohenem v Mateřském táboře, což znamená nákladný návrat. Ožení s a jedou zpět do Hamburku. Zde vidí loď, ale prý USA nespolupracuje a dostanou za úkol napsat dopis rodinám aby zaplatili peníze za nákladný odvoz do Švýcarska.
Vrací se tedy úplně oškubaní a chudí do mateřského tábora, kde je chtějí kvůli hygieně osprchovat, avšak všichni už čekají smrt v plynové komoře. Když chce německý důstojník aby Kateřina Horovitzová před ním zatančila nahá, obratně mu ukradla pistoli a zastřelila 2 němce, avšak komando svých vlastních vzpouru potlačili a nahnali je do komory, kde je pan brenske dal postřílet. Kateřinu Horovitzovou pak vystavili na tři dny mrtvou a pak ji spálili.
Jazyk byl spisovný a zajímavost, která byje do očí - autor vždy ve své knize psal o Kateřině Horovitzové a nikdy nepoužil žádnou variantu jména nebo zkráceninu. Působí to uctivě, ale nepřirozeně. Na závěr dám citát z konce str. 132 "A pak se díval, jak hoří její tělo, zbaveno před tím vlasů, a říkal vše znova ve svém zpěvu, kterému pan Bedřich Brenske ani jeho adjulan a ostatní nerozuměli. Stokrát kurážná, stokrát dobrá, tisíckrát spravedlivá, tisíckrát krásná."
Kniha se mi nelíbila, téma koncentračních táborů a druhé světové války nesnáším. Nemohla jsem to dočíst a vůbec se mi to nelíbilo. Přišlo mi to jako fraška a hloupost. Knihu v žádném případě nedoporučuji a je to asi to nejhorší co jsem četla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 vivi vivi | 27. října 2012 v 13:00 | Reagovat

Zkus si ji někdy až budeš starší přečíst znovu, třeba pochopíš, o čem opravud ta kniha byla a že má něco do sebe. :-)

2 Coco Coco | 4. dubna 2015 v 14:54 | Reagovat

Souhlasím s vivi. Kniha je velmi poutavá a podle tvého popisu bych si myslela, že je naprosto nudná a nezajímavá. Tvůj popis je chaotický. Zmínila jsi pouze dvě jména hlavních postav.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama