Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

4. Kapitola - Přijímací obřad

7. listopadu 2011 v 21:24 | Ewtcha =o) |  Kailé : Kvingarští Elfové
Přijímání


Další den se probudí a obléká si spodní prádlo a koženou, pramínkovanou sukni, která je vystužena železnými, bohatě zdobenými plíšky. Na hrudník si oblékla taky úsporné brnění, také zdobené plíšky. Byla to taková lehká zbroj, která ji chránila hrudník, záda a ramena, ale nebránila ji v pohybu. Zbroj téměř necítila. Boty si uvázala až ke kolenům, byly to totiž boty páskové, které také necítila na nohou. Na předloktí si uvázala chrániče z tvrdé kůže. Vlasy si nechala volně rozpuštěné.
Když vešla do hlavního prostoru stanu za Calven. Vrchní elfka na ni otočila "No vidíš, jako když mezi nás patříš. Akorát ty vlasy tak nenosíme." přišla k ní a odhrnula ji je, že jí udělá cop. V tu chvíli se nepatřičně vylekala. "Já zapomněla, ty nemáš špičaté uši. Necháš si tedy vlasy rozpuštěné, ale budeme ti je muset zkrátit. Při výcviku a lezení po stromech by ti takhle dlouhé vlasy překážely." Popadla nůžky, nelítostně vzala vlasy a ustřihla je kousek pod ramenama. Ze předních pramínků jí upletla copánky a vzadu je sepla tak, aby nebyly vidět uši. "Tak, jsi připravena na přijímací rituál."
Když byla Ewe připravena, Calven ji odvedla ven. Byla už tma a všichni se schromáždili u posvátného stolu v síních, co byly vytesané do skály. Všude to dělalo dojem studený, ale u kulatého stolu byly okolo sloupy s pohárkama kde plápolal věčný oheň. Tak přijímání může začít.
Ewe si stoupne na vyvýšený schůdek před kulatý stůl a všichni ti elfští tvorové na ni koukali jako na něco špatného, co tu nikdy nemělo být. Calven usedla na konec stolu jako nejvyšší a začala mohutným hlasem hovořit k ostatním: "Tak to je ona vzácná rado. Včera večer jsme ji našli polomrtvou v lese. Failon ji přinesl do vesnice a přes noc jsem ji uzdravila. Dnes ráno jsem ji obeznámila s podmínkami a ona souhlasila, že přijde mezi nás, i když se musí vzdát dosavadního života. Šla se rozloučit s matkou a nic nevyzradila. Je silná a má silnou vůli. Dnes odpoledne jsme odsouhlasili její přijetí. Ptám se ještě jednou... souhlasíte?" všichni okolo stolu přikývli, až na jednoho nekňubu co zaváhal: "A co když nás zradí? Myslíte, že neni stejná, jako ta odporná stvoření, co nám ničí náš domov?" Calven protočila oči vsloup. "Sardone, jsi nejmladší člen rady. Ty o tom nerozhoduješ. Jinak tě ujišťuji, že není stejná jako oni a je pod moji ochranou. Já ji věřím." Sardon zmlkl. Dál seděl a prohlížel si pro něho neznámou dívku.
Calven začala s obřadem: "Ewe, vše co řekneš bude pravda a tvé sliby dodržíš ano?" Ewe jen špitla: "Ano." - "Ewe, zříkáváš se tvého dosavadního života a přijímáš život mezi námi - Kvingary v lese Kvingar?" - "Ano." - "Zříkáváš se svého jména Ewe a přijímáš své nové elfské jméno Kailé?" Ewe trochu znejistí a po rozkoukání říká své další ano. Calven tedy pokračuje: "Budeš s úctou a láskou pečovat o svůj domov, les Kvingar, a budeš využívat jeho pomoci tak, jak on využívá tebe?" - "Ano." - "Jsi tedy rozhodnuta, že již nikdy nevkročíš do světa lidí a budeš obývat jen své rodné lesy?" Ewe neboli Kailé už byla se vším smířena, i s tím, že už nikdy nebude moci obejmout svou matku. "Ano jsem." Pak začne samotný obřad. Nejvišší rady přistoupí ke Kailé s velkým stříbrným pohárem nějaké tekutiny. Když se Kailé napila nebylo to tak špatné. Bylo jí oznámeno, že to je míza z posvátného stromu do kterého se vtělila bohyně Eruner aby mohla po staletí dávat rady a chránit tak naše lesy. Kailé upustí stříbrný pohár a spadne na zem a začne ji strašlivě bolet přicho. Poté jí začne nesnesitelně bolet hlava a v krku. Kailé se začne svíjet bolestí a plakat. Calven nehnutě stojí a nikomu tento pohled není příjemný. Jen nejmladší člen rady Sardon se s úžasem díval na to jak dívka trpí. Na to by se mohl dívat pořád. Přál si aby bolest nevydržela a boj vzdala. Nechtěl aby elfí národ znečistila lidská krev. Bohužel Kailé je silnější než se zdá a příšernou bolest přežila a boj nevzdala. Poté se pomalu zvedla a sotva stála na nohou. Calven se usměje: "Vítám tě mezi námi Kvingarská elfko."
Kailé si oddychla. Musí si teď zvyknout na nové jméno a nový život. Calven se zvedne a s úsměvem kráčí směrem k ní: "Tady to je pro tebe. Nos ji všude sebou a používej jen v největší nutnosti. Vyhýbej se bojům zblízka." a podá Kailé zlatavou dýku, bohatě zdobenou přírodními ornamenty a pochvu z temné hnědé kůže, kterou si Kailé ováže okolo pasu. "Děkuji ti, Calven" Kailé si prohlíží dýku, kterou dostala. Září a třpytí se jako krásné démanty. Její rukojeť je zdobená břečťanovými ornamenty a konec je zakončen přenádherným třpytivým zeleným drahokamem. Ostří je tak ostré, že by ořezalo i letící pírko. Pochva je z tvrdé hnědé kůže na špičce zdobená slatavým plýškem s přírodnímy ornamenty.
Calven ji jestě podá luk a toulec s šípy, který je také zdobený břečťanovými ornamenty a vykládaný zlatem. Luk je z kvalitního dřeva se zlatavým zdobením na konci. Tětiva je z nějakého kvalitního vlákna a vydává zvláštní vysoký zvuk. Kailé je překvapená dary, co dostala "Ach Calven, to si ani nezasloužím. Opravdu ti moc děkuju." Nejvyšší se jen usměje, odvede Kailé z chrámu a zamíří přímo do hlavního bunkru.
Kaié je totálně vysílená po obřadě který musela teď přežít. "Proč to tak bolelo?" ptá se Kailé "Víš neřekla jsem ti, že u toho můžeš i umřít. Když jsem viděla co všechno si už přežila, věřila jsem, že přežiješ. Fail nesouhlasil s obřadem a bál se o tebe, ale já byla přesvědčená, že ty to zvládneš. Přežívají to je silní jedinci a to ty jsi. Patříš mezi nás." Vysvětluje Calven. "Teď šup nahoru."
Kailé má trochu problém tam vylézt, když má toulec s šípy, ale nakonec si luk a toulec dá na záda a leze. Když vejde, Calven ji řekne: "Zítra začíná výcvik. Budeš se učit strílet lukem a běhat. Ale teď si jdi lehnout. Dnešek byl unavující a zítra tě čeká perný den." Kailé poslechne a jde si lehnou do postele v hlavním prostoru. Calven jí ještě upozorní: "Jo a taky ti zítra přidělíme bunkr, tady spát do nekonečna nebudeš." Usměje se a jde spát. Kailé si dá dýku pod polštář a za chvíli usne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama