Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Kapitola 16.

5. ledna 2011 v 21:08 | Ewtcha

Kapitola 16.         



          Rozednívá se a Kailé ještě spí. Najednou se probudí a podle světla pozná, že zaspala. Rychle na sebe hodí věci, přiváže si dýku a vezme do štuclíku svůj sešítek na bylinky a jde do školy. Cestou dolů ze stromu uklouzne na větvi, spadne o větev níž a napíchne si stehno na špičatou vetvičku. Zařve bolestí na celej Tarion a leze zase zpátky do domu. "Kruci, kde to jen mám." Vzteká se ve spěchu. Pak si vzpomene, že dnes jde do školy dýl a má ještě čas. To jí uklidní, ale bolest jí nepřejde. Neví, co má dělat, ránu si omeje vodou. Když pak zjistí, že je celá špinavá z pádu do větví, tak si do vany vleze celá. Pustí na sebe teplou vodu a krásně se vykoupe. Vypouští krvavě zbarvenou vodu a jde ke krbu ve kterém plápolá ještě oheň a suší se.
         Zvedne se a dojde ke skříni, kde vezme čisté látky a ováže si s nimi zraněnou nohu, která ošklivě krvácí. Pak ji napadne,  jestli není nějaká bylinka, která by pomáhala zahojit ránu. Koukne do sešítku a první co ji praští do očí je Arnika. Zaváže si tedy na pevno pruh látky na nohu a vyrazí do zahrad. Potká tam Alasseu, tak jde k ní. "Ahoj, neroste tady někde arnika?" zeptá se jí rychle. "Ahoj, jo támhle v rohu." odpoví krátce a povšimne se krvácející rány. "Pojď, já tě tam odvedu. Jitrocel je na to taky dobrej, vezmem ho cestou." řekne s úsměvem Alassea. Cestou se vyptává "Ty jsi Failovo kamarádka co? Jsem vás tam spolu včera viděla." Kailé se usměje. "Jo byli, Fail se choval jak vůl, nechápu proč mě bral za ruku. Jsme jen kamarádi, asi tě chtěl naštvat. Ale tak kluci viď, nevšímej se toho." Alassea a usmála. Kailé se jí zalíbila.
         Po chvíli dorazili na místo určení a na ránu rozmačkali arniku s jitrocelem a ovázali to. "Děkuju, že jsi mi pomohla. Ještě, žes tu byla. Jsi prima." usměje se Kailé na Alasseu, ta jí úsměv oplatí. "Nemáš zač, my elfové jsme už holt takový hodný." Kailé si uvědomila, že Alassea neví, že byla člověk. Rozloučili se a Kailé šla rovnou do školy.
         Tam už na ní čeká vyučování. Napíše si pár bylinek a pak další hodinu se naučí další zvířátka a ani se nenadála a je konec školy.  Po škole zajde domů a tam si lehne na postel. Uspořádá si vše v hlavě a kouká do stropu. Najednou někdo zaklepe na okno a než se Kailé otočí tak se ten někdo schová. Vyleze tedy ven a najednou ji někdo zezadu dá ruce přes oči. "Kdopak to asi je?" zeptá se pan záhadný " Tý jo to je hrozně těžký. Kdopak to asi může být? Že by Fail?" hádá Kailé. Fail se zamračí "Jak si to věděla?" Plavovláska protočí oči vsloup "Tak nikdo jinej se tu se mnou ještě tak nějak nebaví víš." a usměje se. "Neříkala jsi včera, že musíš do zahrad?" mrkne na ni Fail. "No jó málem bych zapomněla. Půjdeš se mnou?" Failovi se rozzáří oči nad Kailinou nabídkou "Půjdu moc rád, ale myslel jsem, že se na mě zlobíš kvůli Alassee." Kailé se jen usměje a nic na to neříká. Nakonec oba společně vyráží na domluvené místo.
        Když dojdou do zahrad, tak tam potkají tmavovlásku menší postavy, která má na starosti správu zahrad. "Ahoj Eléne, jak se máš? Víš, že máme novou elfku mezi náma, právě jsme zařídili dům a nemáme moc věcí ve spíži, pár jsem jí tam sice dal, ale nic moc. Tak jestli by jsi nám nedala nějakou zeleninu a maso." Eléne se usměje. "Ahoj Failone, zeleninu mám a dám, ale maso nemám to má přeci Hyando." Po těchto slovech vyrazí směrem ke skladu u zahrad a vybere tam bednu, kde je od každé zeleniny nějaký druh. Pak vejde do druhého skladu a tam jsou věci sušené. Vezme tam sušené švestky, jahody, borůvky a další jiné ovoce a zabalí jej do pytlíčků. Vše to donese. "Jste moc milá opravdu vám děkuji." pokloní se Kailé a vezme pytlíčky. Eléne se usměje "Nemáte zač, to je moje povinost krmit elfi." Fail popadne bednu a jdou s věcmi do bunkru.
         Kailé skládá věci do spíže, nahoru dá věci sušené a dolu věci čerstvé a hned si vezme okurku a chroupe jí. Fail se na Kailé stále dívá a usmívá se. "Jsem rád, že jsme zase za dobře, půjdeš dnes za Calven? Budeš chtít chodit na hlídky sama nebo se mnou?" ptá se Fail a v duchu doufá, že řekne Kailé s ním "No asi budu chodit sama, ale chtěla bych abys byl nedaleko mě a měl hlídku blízko, abych neudělala nějakou hloupost." Fail se usměje, protože je to aspoň z poloviny jak si on přál. "Tak jo, tak za ní zajdeme, ale musíme ještě za Hyandem a taky ještě za pekařem Oronem." Kailé souhlasně kývne, dojí a vyrazí.
        U Hyanda se zdrží jen na chvíli. "Dobré odpoledne, nemáte prosím pro mě nějaké maso? Jsem tu nová a Eléne mi řekla, že maso dáváte vy." poprosí hezky Kailé a očkem mrkne na Faila, jestli to dělá dobře. Fail se usměje a souhlasně kývne, Kailé mu úsměv vrátí. "Tady to máš Kailé, to je tvý oblíbený." podává Hyando sušené maso. "Jak víte jak se jmenuji? a jak víte, co mám ráda?" zarazí se Kailé. "Fail mi o tobě vyprávěl, je do tebe blázen." směje se Hyando. "Tak děkuju." poděkuje Kailé a hned jde za Failem. "Co to mělo znamenat? Jak vyprávěl? Jak blázen?" kulí na něho oči. Fail se jen začne smát. "Prosimtě, o tobě už tu ví každej a s tím bláznem přehání, jen nás viděl jak stavíme bunkr."
         Cestou do bunkru se ještě staví u Orona a požádají o pečivo. "Hned vám přinesu dnešní chléb, jen chvilinku vydržte." praví Oron a Kailé s Failem čekají, jak řekl. Po chvíli Oron přijdě s pecnem chleba a podá ho Kailé "Ať vám chutná." Kailé se usměje, poděkuje a odejdou do bunkru. Tam všechny věci Kailé nahází do spíže a vyrazí ke Calven. Vylezou s Failem přes větve ke Calveninýmu bunkru, zaklepají a vejdou. "Ahoj Calven, neměla by jsi pro mě nějaké hlídky? Myslím, že potřebuješ každou volnou sílu ne?" poptává se Kailé. Calven se usměje a jde k ní "Ahoj Kailé, jak se ti líbil ten bunkr? Pěkné místo že? A jak se ti daří ve škole? Dlouho jsem tě už neviděla. Trénovala jsi něco?" Zvědavě se vyptávala. Kailé si odfoukne a začne "Ten bunkr byl snad nejhorší v celým Tarionu, ale na pěknym místě je, to jo, museli jsme ho s Failem opravit, nebo spíš postavit. Škola je dobrá a baví mi to a trénovala jsem jak střelbu lukem, tak běh a lezení po stromech. Podle mě je nejlepší trénink být v terénu na hlídce. Našla by se nějaká?" Kailé stále směřovala k tématu hlídka a ani sama nevěděla proč měla takové nutkání. "Jo hlídky jsou volné, ale povětšinou jsou u města volná místa nejvíce, elfové se lidí bojí. Nevím, jestli je moudré dávat ke městu nováčka, ale když s tebou půjde Failon, tak se nic nemůže stát. Zítra tam je volno odpoledne. Dopoledne bys měla ještě trénovat tichost, hrozně dupeš." ukřivdí jí Calven. Kailé se usměje "Dobře, zítra odpoledne půjdu na hlídku k městu. Děkuju." Fail se dívá na Kailé a všimne se její dobré vlastnosti vyjednávání a vůdcovství. Když Kailé jde do dveří, vidí v ní velkou vůdkyni a schopnou bojovnici, ale to vše musí holka ještě hodně trénovat.
         Když vylezou po větvích až ke Kailinině domovu, Kailé zesmutní. "Nechtěl bys na chvíli ještě zůstat? Je už sice tma, ale mně se samotné usíná špatně. S tebou se mi usínalo líp, cítila jsem se víc v bezpečí." Fail rty se roztáhnou od ucha k uchu. "To víš že jo. Počkám u tebe dokud neusneš a pak až odejdu, jo?" Kailé souhlasně přikývne a přichystá si spaní mezitím co Fail zatopí. Kailé si sundá proužek látky ze stehna a vidí, že rána je uzavřená. "Proboha kde se ti to stalo?" Zděsí se Fail "Ráno jsem uklouzla na větvi, ale dala jsem si na to Arniku a Alassea mi pomohla jí najít." odpoví Kailé celkem váhavě. "Aha, takže ti Alassea nevadí?" vyzvídá nervózně Fail. "Ne, je v pohodě." uklidní ho Kailé, ováže si nohu jiným proužkem látky a jde spát. "Dobrou Faile." koukne na hnědovlasého elfa a usměje se, Fail ji úsměv opětuje. "Dobrou Kailé."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama