Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Kapitola 14.

3. ledna 2011 v 18:16 | Ewtcha
Kapitola 14




Ráno další den se Kailé probudí před svítáním a razí do zdejší "školy." Chodí tam pár malých elfích mláďat. Kailé se obleče, udělá si vlasy, jak to nosí, aby jí nebyly vidět uši. Vyrazí a Faila nikde nevidí. Zakroutí hlavou a jde do školy. Je to spíše kamarádské povídání a názorné ukazování bylinek. Kailé si může ke každé bylince čuchnout. Vše si zapisuje do spiciálního zeleného sešítku. Kailé se dozví mnoho užitečných vlastností některých bylinek.
              Další hodinu se učí o zvířátkách Kvingarských lesů. Dozví se, že tu žije myš, která vypadá jako potkan. Kailé se tento drobounký tvor moc líbí. Dále se dovídá o zvěři, která se loví a která je vzácná a která se nesmí lovit. Pak se také dozví o kožešinách na co jsou dobrý a co se z nich dělá. Učí se také teoretickou stránku lovu. Zkrátka spoustu nových záživných informací.
             Dopoledne uteče jako voda a Kailé jde směrem k sobě do domu. Vidí nahoře Faila "Ahoj Faile! Jak jsi na tom?" Volá Kailé nahoru na strom. "Dobře, pojď se podívat na svůj nový domov." odpovídá Fail. Kailé hbitě vyleze na strom a kouká. Fail jí zařídil všechny trubky u krbu, které vedly do koupelny. Tam se hned u stěny ohřívala voda v jedné báni a druhá báň byla venku. Na střeše byly svodní roury, svádějící vodu do báně. Na Horejšku báně byla síť a na dně hrubá látka na zachycování splavenin. "Podívej, když budeš chtít pustit vodu hýbneš s touhle páčkou. Když budeš chtít pustit vodu z vnější báně na ohřání do vnitřní báně hýbneš s touhle." ukazuje Fail zařízení, aby Kailé věděla, jak se s tím zachází.
             Kailé zbystří, když vidí postel. "To je dárek ode mne. Udělal jsem ti přesně takovou jako mám já, protože vím, že jí máš ráda." Usmívá se Fail na Kailé. Ta hned zajuchá a s radostným jekotem ho obejme a mačká. "Děkuju ti faile, to je krásný. Opravdu děkuju." Fail ještě ukáže ke krbu kde je rošt na opékání masa. "Všechny nástroje, který budeš potřebovat máš ve skříni. Morbo ti věnoval nějaký kotlíky a příbory na vaření." Kailé je štěstím bez sebe a je moc štastná. Fail - když vidí její rozzářenou tvář - tak cítí teplo u srdce a je šťastnej, že udělal Kailé takovou radost. "Mám teď náladu na tréning, co řikáš?" vytáhne Kailé z truhlice luk a toulec s šípy. Fail se jen usměje a souhlasně kývne.
             Oba dorazí na cvičistě a kailé si vystřelí pár střel. jde jí to mnohem lépe, než posledně a má hroznou radost. Je hrozně učenlivá. Postupně zvyšuje vzdálenost a když se trefí skoro do prostřed slamneného terce, postoupí o krok dál. takhle trénuje tak dvě hodiny v kuse a pak si odpočne. "No, tak jsem ze sebe tu radost vybila. Jsem dost utahaná." Fail už přesně ví, co teď Kailé potřebuje a podá jí sušené maso a okurku a pecen chleba. "Jé Failíku ty máš něco dobrého" čapne po mase a hned nabírá energii "To víš, já jsem věděl, že budeš potřebovat i chtít. Budeš chtít jít dnes do lesa? Minule jsme trénovali  běh a pak zase lezení po stromech. Co kdyby jsme dnes jen tak lítali po lese, máme oba volno ne?" Kailé se usměje a s plnou pusou roztomile kývne hlavou.
               Když Kailé dojí, vyrazí do lesa. Běží velkými kroky, tišeji než kdy jindy a po chvíli se zastaví a je celá udýchaná. Když si oddechne, zkusí vylézt na strom a když jí to nejde rozběhne se proti stromu, odrazí se od něj a zachytí se větve přesně tak, jak jí to Fail učil. Vyleze až do koruny stromu a dívá se do dálky. Faila ztratila z dohledu. Najednou ji někdo chytne okolo pasu. Kailé se vyděšeně poleká, ale pak zjistí, že to je Fail. "To mi nedělej, víš jak jsi mě vylekal?" Fail se jen směje "Musíš se ještě hodně učit. Jak plížení, tak naslouchání. My elfové máme slyšet i neslyšitelné. Slyšíme hlasy stromů a celé přírody, musíme slyšet i pozemské zvuky." Kailé se zamračí a ani nesleze ze stromu ale rovnou skočí na vedlejší.
               Vyleze na korunu vedlejšího stromu, ale Fail zase nikde. A zase se objeví za ní. Chvíli se takhle laškují dokud si nevšimnou, že se setmělo. "Neměli by jsme už jít?" Zamračí se Kailé. "Co blázníš, teď ti konečně ukážu zvířátka, která žijí v lese. Musíš  být ale hodně potichu a pozorně se dívat." Kleknou si oba na větev u stromu a pozorují dění dole pod nimi. Vidí tam zajíce a vlka. Vlk vyrazí proti zajíci. Ten, zdá se, nemá šanci, ale má tak rychlé běhy, že vlkovi uteče, protože zjistí jeho přítomnost tím, že vlk nen dost tichý. "Vidíš, takhle dopadneš, všechna zvěř ti uteče, jako ten zajíc. Základem lovu je ticho a pomalé plížení. Musíš se umět přiblížit ke kořisti co nejblíže a až pak ji budeš moct ulovit." vysvětluje Fail. Kailé si zívne "Nemohli by jsme už jít? Jsem dost unavená a těším se na novou postýlku."
              Fail souhlasil a oba vyrazili směrem do Tarionu. Kailé tentokrát už nejde do Failova domu, nýbrž do svého. Rozloučí se s Failem u stromu a hbitě vyleze na svůj strom do svého bunkru. Tam je tma a zima. Kailé si zatopí a ani nezosvěcuje a celá utahaná se svlíkne a jde spát. Zachumlá se do měkoulinkého pelíšku a nemůže usnout. Stýská se jí po společnosti. Po chvíli ji ale únava přemůže a Kailé usne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Který živel je vám milejší?

Země
Voda
Oheň
Vzduch

Komentáře

1 Dragita Dragita | Web | 22. ledna 2011 v 12:25 | Reagovat

ještě mě napadlo oddělit každou přímou řeč na samostatný řádek. Je to pěkný příběh a určitě se bude potom lépe číst....
příklad: :-)
Usmívá se Fail na Kailé. Ta hned zajuchá a s radostným jekotem ho obejme a mačká.
"Děkuju ti Faile, to je krásný. Opravdu děkuju."
Fail ještě ukáže ke krbu kde je rošt na opékání masa. :-D

2 Ewča Ewča | E-mail | Web | 23. ledna 2011 v 8:41 | Reagovat

Jak už jsem řekla v předešlé kapitole. Nápad je to výborný a hodlám ho uskutečnit :) ale až to dopíšu =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama