Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Kapitola 8.

24. prosince 2010 v 13:19 | Ewča
Kapitola 8.



         Když Kailé otevře oči, vidí prázdnou místnost a venku už světlo. Nemá vůbec ponětí, kolik je asi hodin a bojí se, že zaspala. Když se oblékne a uváže si všechnu výzbroj, připne si dýku za pas a vyrazí směrem ke dveřím, do kterých vejde Failon a lekne se: "Myslel jsem, že ještě spíš, šel jsem tě vzbudit. Všechno je připraveno a ty koukám také, tak vyrazíme?" Kailé se usměje a čapne luk a jde bok po boku s Failonem. 
         Přijdou pod bunkry na cvičistě, kde je spousta terčů. "Nejprve se naučíš zhruba střílet s lukem. Obživa je na prvním místě." říká Failon a ukazuje jí na terč, kam má Kailé vystřelit. Kailé vystřelí, ale šíp letí někam úplně jinam a k terči ani nedoletí. Failon se začne strašně smát, protože takhle mizerně vystřelený šíp ještě letět neviděl. Kailé se začervená a je jí trapně. "To nevadí, budeme to trénovat. Nejprv se nauč luk porádně natahovat. Musíš takhle." S úsměvem utěšuje Kailé a přitom se jí tiskne na záda a drží jí luk tak, aby viděla, jak se to dělá. Kailé cítí jeho horký dech, jak ohřívá její krk. Failon pocítí vzrušení, když se tak ke Kailé tisknul. Když zjistil, že se mu to líbí, tak ihned ucukl a šel se věnovat tréningu. 
         "Tak a teď sis to natrénovala, tak zkus vystřelit co nejdál a prď na to, kam to poletí." Kailé se usmála a byla jí příjemná Failovo přítomnost. Natahovala tětivu luku a jakš takš držela šíp u tětivy "Faile, dělám to dobře?" ujišťovala se, než vystřelí. Failon ani neodpověděl a Kailé vystřelila šíp někam do lesa. "Výborně. Sílu už si si natrénovala, teď zkusíme přesnost. Pojďme blíž. Teď se nesoustřeď na sílu, ale na cíl." Kailé zamhouřila oči a vystřelila šíp, který opět letěl někam uplně jinam. Začala se smát "Ale když ono to lítá jinam." Failon se usmál. "No proto to trénujeme. To ze začátku každýmu." Kailé se uklidnila a zkusila znovu namířit. Střelila už směrem na okraj terče, ale šíp se ani nezabodl. 
           "Říkal jsem sice, že se máš soustředit na cíl, ale zkus do toho dát sílu." smál se Failon. Kailé se naštve a vystřelí šíp ohromnou rychlostí na terč. Šíp prosviští za terč. "No vidíš, už se lepšíš, už to bylo blíž." směje se Fail. "Už jsem skoro přišla na techniku, teď to jen musím hodně trénovat. Vypiluju to rychle. Jsem učenlivá." usmívá se Kailé. "Chceš abych tu s tebou byl?" táže se Fail. "Jó buď tu se mnou. Jsem ráda, že tu jsi." usmála se Kailé. Failon si to vyložil jinak, než to Kailé myslela. V hlavě mu prolítne myšlenka, že ho Kailé asi svádí. "Jo, já jsem tu s tebou taky rád." nesměle Failon odvětí.  
          Po třech hodinách trénování střílení na terč si Kailé sedne a běduje, že už ji bolí ruce. Ukáže Failovi její pořezané ruce od tětivy luku a zasténá jak malé štěně. Fail jí vezme ruce do klína a namaže jí je hojivou mastí. "Musíš se ještě hodně učit. K luku to dnes stačilo. Nic se nemá přehánět a navíc tobě už to jde. Dnes máme za úkol ještě běhání. Ale teď bychom si mohli dát něco k snědku, co myslíš?" Kailé se usměje a kývne hlavou, že souhlasí. Fail vytáhne sušené maso a podá ho Kailé. Kailé to jestě v životě neviděla. Dá to do pusy a žvýká. Moc jí to chutná a Fail pozoruje jak Kailé jí a ukusuje si také sousta svého sušeného masa. Kailé se mu líbí. Kailé se na Faila usměje a pomyslí si, že má štěstí, že ji našel takhle obětavý mladý elf. Je ráda, že si našla kamaráda. Přemýšlí nad Failem pouze jako nad kamarádem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama