Konečně jsem se dokopala k napsání poslední kapitoly druhé knihy. Chtěla bych moc poděkovat Doctorovi, neboť díky němu jsem dostala nápad jak knihu dovést do konce :)

Kapitola 6.

23. prosince 2010 v 15:14 | Ewtcha |  Moje Kniha Kailé

Kapitola 6.


            Když došla na kraj lesa Kvingaru, nikde neviděla Failona. Rozhlížela se a nic. Šla tedy víc do lesa, když najednou uslyšela nějaké šustění v křoví. "Kdo je tam? Jsi to ty? Failone?" Její hnědovlasý přítel vyskočil a zmařile prohlásil "Ááá... jak si to věděla!" Ewe se začla smát. "Tak tímhle si vystrašil ty malý nekňuby?" Failon se poraženě podívá. "Jo, jakto že ses nebála?" Ewe zvážní. "Víš, teď to má být můj domov. Nemůžu se bát. Vyrazíme?" Failon přikývl a šli o něco rychleji než tam. Ewe měla zmatené pocity a myšlenky. Měla plnou hlavu mámy, Aranela a teď i Failona. Když tak přemýšlela, cesta se zdála být rychlá, ale tichá.
            Za nedlouho dorazili do Tarionu, kde na Ewe čekala Calven: "Vítám tě zpět. Řekla jsem o tobě radě a po dlouhém přemlouvání souhlasili s převýchovou." Ewe se zděsí. "S převýchovou? O žádné převýchově nebyla řeč." Calven ji ale ujistí: "Nemáš se čeho bát. Na to abys zapadla musíš být jednou z nás. Buď ráda, že žiješ." Ewe zmlkne. "Jo, já jsem ráda. Jak to bude probíhat?" Calven se pousměje: "Jako u každého malého elfátka. Dostaneš k sobě někoho, kdo výcvikem prošel, a ten tě bude cvičit. Viděla jsem, že si s Failonem rozumíte. Budeš souhlasit, když ho pověřím úkolem vycvičit tě?" Ewe se pousměje a plna smutku praví: "Co mi zbývá. Jo, Failon je hodnej. Kdy se začíná?" Calven se ušklíbne. "Právě teď, připrav se na večer, proběhne přijímání a dostaneš nové jméno. Nech se překvapit."
            Calven odvedla Ewe do hlavního stanu k ní a tam ji napustila vanu na koupání. Nebyla to obyčejná vana, vše bylo vymyšlené do detailů. Byla vydlabaná z jednoho kusu dřeva a dole byl otvor, který byl zašpuntovaný listím. Ústil do trubky, která vedla až dolů k zahradám, kde se zalévali vodou záhonky. Žádná voda nepřijde nazmar. Ewe se těšila na horkou koupel, ale co to? Voda je studená jak psí čumák. No, tak se tedy vykoupe a obleče si oblečení, co dostala.
            Obléká si spodní prádlo a koženou, pramínkovanou sukni, která je vystužena železnými, bohatě zdobenými plíšky. Na hrudník si oblékla taky úsporné brnění, také zdobené plíšky. Byla to taková lehká zbroj, která ji chránila hrudník, záda a ramena, ale nebránila ji v pohybu. Zbroj téměř necítila. Boty si uvázala až ke kolenům, byly to totiž boty páskové, které také necítila na nohou. Na předloktí si uvázala chrániče z tvrdé kůže. Vlasy si nechala volně rozpuštěné.
             Když vešla do hlavního prostoru stanu za Calven. Vrchní elfka na ni otočila "No vidíš, jako když mezi nás patříš. Akorát ty vlasy tak nenosíme." přišla k ní a odhrnula ji je, že jí udělá cop. V tu chvíli se nepatřičně vylekala. "Já zapomněla, ty nemáš špičaté uši. Necháš si tedy vlasy rozpuštěné, ale budeme ti je muset zkrátit. Při výcviku a lezení po stromech by ti takhle dlouhé vlasy překážely." Popadla nůžky, nelítostně vzala vlasy a ustřihla je kousek pod ramenama. Ze předních pramínků jí upletla copánky a vzadu je sepla tak, aby nebyly vidět uši. "Tak, jsi připravena na přijímací rituál."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama